Bella a Sebastián

Kamelot

1:PDaměť mě tahá za rukD4susáv a vláčí do dětstvGí,
na louku čtyřlístEmků, co trháš pro štěsA7tí,
Dv koutě má duše dětinsD4suská, se choulí do peřGí,
v tom tiše zaklepEmou a stojí u dveA7ří.
R:DmBella má a SGmebastián,
Cv proudu třpytů čFekají tam,
Bnikdo balkón A7neotvíral,
nikdo D4susnezvonil k nDám.Dm 
Úsměv důlky Gmdo tváří hnal,
Cv očích úžas a kFdo by se bál,
Bto nebyl sen, co k rA7ánu se zdál,
co k D4susránu se zDdál.
2:Spěchám tou známou ulicí, je tichá, už se spí,
tma oči zavírá, jak mračna růžoví,
jdu domů a výtah přivolám a v horním poschodí,
můj úžas procitá, když bleskem uhodí.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:13:25.003+00:00
Výsledky hledání: